Terry Goodkind: První čarodějovo pravidlo – Zlověstný mág

Terry Goodkind a jeho Meč Pravdy je jednou z cca tří sérií, kolem kterých jsem kdysi chodíval a slintal u výkladů obchodů a chtěl si je přečíst. Jenže problém byl za prvé ve financích, za druhé v nejistotě, že budou tyto eposy dopsány. Nakonec jsem se dočkal a začal postupně dokupovat. No a Goodkind přišel na přetřes první. Krom jiného taky proto, že jeho tvorba je inspirována Ayn Randovou.

Nejistý jazyk

Začnu trochu stinnější stránkou, která je ale dost možná způsobena tím, které vydání jsem si opatřil. Goodkind vycházel kdysi v rozdělených dílech, takže Meč pravdy má nějakých 15 svazků. Pozdější reedice spojila dvoudíly do jedné knihy, jenže mě šlo taky o původní obálky. Pravdou ale je, že autor poměrně dost opakuje slova a i některé formulace jsou dost prapodivné či kostrbaté. Je to zkrátka faktor, který člověka s minimálními požadavky na text docela klepne do oka a občas dojem z četby citelně kazí.

Klišé příběh a odhalující se kulisy a zákonitosti

První faktor z podnadpisu je nutné brát s rezervou. Série vznikala před dlouhými lety, takže kritizovat u Meče pravdy příběhová klišé nebo šablonovité postupy je to samé, jako vytýkat dnes Tolkienovi apriorně pozitivní nebo negativní postavy. Obsah a ladění zkrátka odpovídá době vzniku.

Jako každý delší epos přichází ovšem i Meč pravdy s odhalováním. Richard R…tedy Cypher, lesní stopař, se připlete vlastní iniciativou do cesty dámě, kterou kdosi pronásleduje. Postupně se zaplétá do něčeho, co není ani tak intrikami, spíše odhalováním skutečnosti, že jeho role ve světě je zcela jiná, než si doposud myslel. A ona záchrana dámy v nesnázích je přirozeně spouštěč, se kterým si musí postupně všichni zúčastnění poradit a porazit enemíka, který chce vládnout a slovy anotace „zničit všechno, co Richard miluje“.

Goodkindovou silnou stránkou jsou ale interní záležitosti vztahů. Teď nemyslím, kdo po kom jede apod. (což je zřetelné poměrně záhy), ale to, v jakých mantinelech mohou z titulu svých rolí v příběhu jednotlivý hrdinové jednat. Velmi rychle tak příběh připomíná velmi precisní šachy postav, které musí velmi pečlivě vážit svoje cíle a co jsou ochotni obětovat nebo odhalit druhým. Docela to připomíná politikaření Hry o trůny, jenže tady nelze jednoduše všechny popravit – pravidla totiž netvoří lidé, ale realita, kterou obývají.

Lore, kam se podíváš

Lore (vyslovuj „lór“) znamená v angličtině tradici podávanou obvykle v legendách ústně, později zapisovanou. V případě fantastiky jde o informace o světě, historii postav, vlastnosti prvků, rozbor magie a všechno podobné týkající se světa. Prakticky každá fantasy sága dostatečného rozsahu od Pána prstenů po Zeměplochu disponuje obrovským lorem, který se postupně utváří a upřesňuje a čtenáři ho během čtení stejně postupně odhalují.

Meč Pravdy hraje tuhle notu hned v několika úrovních. Za prvé název není náhodný. Každá část se nese v duchu určitého Čarodějova pravidla, jakési Goodkindovské hlavologie, která přijde ke slovu v méně i více důležitých momentech. A samozřejmě jsou postupně odhalovány zákonitosti světa, ztracená místa, schopnosti aktérů – prostě všechno, co patří k sériím, se kterými je čtenář „odsouzen“ strávit delší dobu než několik večerů.

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (No Ratings Yet)
Loading...

 

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.