Tekumseh aneb Jak mohly vypadat Spojené Státy

5532180be86a40c9ce920100

„Když potkáš přítele, vždy ukaž slov nebo aspoň symbol pozdravu. To samé ukaž i cizinci, když jsi na opuštěném místě.“

Tekumsa

Když se člověk pohybuje nějakou dobu v prostředí antikvariátu, vždycky narazí na nějaké zajímavé kousky. Ať už jako prostý zákazník, nebo jako člověk, který byl původně zákazníkem a později se stal částečným antikvářem. Což je můj případ.

Nemusí přitom jít jen o pátrání po nejstarším svazku, který je aktuálně na skladě. V našem případě to naposledy byly knihy z poloviny tuším osmnáctého století psané německy, což mě tak moc nezaujalo. Za prvé jsem si k tomu jazyku nikdy pořádně nenašel cestu, za druhé byly v takovém stavu, že jsem v rámci zachování jejich struktury nenašel odvahu je otevírat na delší dobu.

Chci se ale zmínit o svazku, respektive čtyřech svazcích, o kterých jsem nevěděl, ale byl zajímavou cestou přiveden k jejich přečtení. Původně z povinnosti nebo spíš nutnosti, později z čistého vlastního zájmu.

Kdo se trochu zajímá o dějiny USA, možná narazil na jméno Tekumseh, jinak také Tecumseh, Tekumsa, Tecumtha a podobně. Jde o různé podoby jména toho samého člověka. Tento indiánský náčelník byl za prvé velmi zajímavou postavou americké historie, ačkoli se o něm prakticky nemluví (americké dějiny se vůbec nezmiňují o spoustě zajímavých osobností), za druhé si ho někteří autoři vybrali bud jako postavu hlavní, nebo doprovodnou. V rámci aspirující non fiction šlo právě o Fritze Steubena, v rámci fikce o Orsona Scotta Carda.

A kdože byl tedy ten Tekumseh?

Tekumseh byl indiánský náčelník, který nebyl daleko od vytvoření spojených států pod velením původních indiánských kmenů. Nechybělo totiž mnoho, a Amerika mohla územně a správně vypadat zcela jinak.

Tekumseh

O této historii se toho dá zjistit mnoho z anglicky psaných životopisů a historií (které se v češtině zřejmě nikdy nevyskytnou) nebo z dobrodružné literatury pro mládež. Albatros a také SNDK (Státní Nakladatelství Dětské Literatury) vytvářeli svého času edici KOD, tedy Knihy Odvahy a Dobrodružství.

V jejich rámci spatřily světlo českého světa (a oči tuzemských čtenářů) příběhy z pera Julese Verna, Alexadra Dumase, Karla Maye a mnohá další, kterým dříve narození a kolikrát i my vděčíme za příjemné chvilky pod peřinou nebo pod lampou. Přenesli nás do časů kavalírů, mužných kovbojů a sličných dívek a žen. Budiž jim za to díky.

Tato literatura ovšem v jistém čase, nebo aspoň v případě některých svazků, měla ambici nebýt tolik fikcí, ale přinést také reálné informace historické nebo oborové. Bohužel nemohu srovnat Tekumseha s dalšími svazky KODu, protože z této edice jsem četl pouze jeho a další svazky mi pouze prošly rukama při skladovém zpracování. Nicméně součástí tetralogie jsou mapy historických událostí se zakreslenými trasami pohybu konkrétních jednotek, ukázky uniforem jednotlivých skupin, které se konfliktů zúčastnily a další bonusy, které dávají tušit, že autor nechce čtenáře pouze pobavit napětím, ale také ukázat, co se tehdy stalo či mohlo stát. A to je obrovské plus jak pro svazek, tak edici obecně.

Tekumsehova snaha selhala na dvou faktorech. Za prvé na tom, že jeho spojenci jej v důsledku některých okolností opustili, za druhé kvůli tomu, že některé důležité věci v řízení (dnes bychom řekli v otázkách managementu) svěřil svému totálně neschopnému bratrovi.

Podařilo se mu sjednotit mnohé kmeny v severní oblasti severní Ameriky. Ovšem v momentě, kdy se vydal spíše na jih, aby našel další spojence, jeho bratr selhal ve svém úkolu a pod jeho „vedením“ se unie rozpadla. Armády prohrály několik bitev a klíčoví spolupracovníci už neměli moc náladu ani motivaci se celého projektu účastnit.

Když se Tekumseh vrátil, nadšen, že získal další spojence, zjistil, že tak nějak přestalo být co spojovat. Protože byl skvělý bojovník i diplomat, podařilo se mu dát opět něco dohromady a získat i důvěru některých starých spojenců, ovšem výsledek se zdaleka nedal srovnávat s tím, co při cestě na jih opouštěl.

Posledním zoufalým pokusem v jeho snaze byla spolupráce s Kanadou, ovšem ani to nakonec nestačilo. Ne, že by se pánové nesnažili, ale spousta věcí a vlivu visela přímo na Tekumsehově osobnosti a když v posledních bitvách padl, jeho záměr se rozpadl téměř z minuty na minutu.

Jak už jsem řekl, dříve, druhým autorem, který si postavu Tekumsy půjčil ke svým účelům, byl Orson Scott Card. Scifisté ho znají hlavně jako autora Endreovy hry a dílů navazujících, jiní jako mormonského spisovatele, jiní prostě jako autora scifi.

Zde se zmíním o sérii Příběhy Alvian tvůrce. Ta představuje alternativní dějiny USA s existující magií a dalšími schopnostmi. Existují tu alchymisté, jasnovidci, léčitelé a další majitelé různých nadpřirozených talentů. A tomu všemu se snaží čelit křesťanská víra.

pripravovano-card-sedmy-syn-3457

Strany by asi tak nějak zápolily dál a celkem by se neměl autor o čem zmiňovat. Kdyby tu neplatilo pravidlo sedmého syna. Pokud jste četli Magický prazdroj Sira Terryho Pratchetta, pak znáte pravidlo osmi, které platí na Zeměploše. Osmý syn kohokoli se pravidelně stává podle tradice mágem. Magický prazdroj, vlastním jménem Peníz, je ovšem osmým synem osmého syna osmého syna. Tedy mágem na druhou, megamágem. To samé se stane v případě Alvina Tvůrce, jen se sedmičkou na začátku.

Alvin se narodí vesnickému mlynáři. Jeho talentem je spojování a rozdělování věci. Něco, jako kdyby byl prodlouženýma rukama přírody a fyzické reality. Je spasitelem. Respektive může jím být. Jeho talent je naprosto unikátní, Alvin je podle všeho jediný svého druhu na světě. Jeho síly se vyskytly podruhé v historii, od té doby, co jejich původní majitel chodil po vodě a měnil vodu ve víno. To samozřejmě staví Alvina do postavení, kdy mu tím více lidí jde po krku. Někteří ho chtějí prostě zabít, jiní zase využít pro své vlastní zájmy jeho talentu. Takže má rozhodně o zábavu a morálně těžké volby postaráno.

V druhém svazku se vyskytuje Tekumseh jako jeho průvodce a pomocník, ale pouze pro jeden svazek. Tekumsův bratr Prorok je zde pro změnu vylíčen jako majitel reálných věšteckých schopností a jako velmi schopná osobnost. Provázejí Alvina chvíli na jeho cestě a jsou částí jeho výcviku. Alvin totiž schopnosti nepochybně má, ale není nikdo, kdo by jej naučil je používat.

Kromě těchto dvou knih, respektive sérií, lze v angličtin najít životopis jak Tekumseha, tak jeho rodičů i například Daniela Boona, bílého lovce, který mu byl věrným druhem a přítelem během jeho tažení za sjednocení Severní Ameriky.

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (No Ratings Yet)
Loading...

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.