Čekal jsem nějakou klonovou variaci na Brutální Nikitu. Celkem bych se jí ani nebránil, ale asi by nepřerostla vlastní hranice a byla by z toho „jen“ další žánrová stylovka s několika hláškami, tunou přestřelek a odporným záporákem.
No, dočkal jsem se klonů…
Pokračování textu Orphan Black aneb Klony, vývoj a sebevědomí
Tvorbu sourozenců Wachowských mám rád. Respektive měl jsem. Na Past, Nájemné vrahy a samozřejmě celé universum Matrixu nelze jen tak zapomenout, ani kdyby se člověk snažil.
Pak přišla ještě Vendetta a bylo to super.
Pokračování textu Sense8 aneb Kde udělali Wachovští zase chybu…
„Take my love, take my land, take me where I cannot stand…I don´t care, I am still free, you can´t take the sky from me…“
Firefly theme song
Serenity je loď třídy Firefly. Velí jí Malcolm Reynolds, kterému nikdo neřekne jinak než „Mal“ a jehož metody jsou sice často podivné, ale který udělá první i poslední pro ochranu své lodi i posádky. Serenity si vydělává svůj denní chléb převážením věcí sem a tam, získáváním věcí tu menší, tu větší ilegální povahy a je vstřícná komukoli, kdo zaplatí a kdo projde Malovým podivným morálním kompasem.
Pokračování textu Firefly aneb Moje posádka bude v bezpečí…
„Three armed cops and a writer makes four
you are under arrest, so get on the floor.“
Mám rád seriály, kde si hlavní hrdinové lezou tu více, tu méně na nervy, ale zároveň vědí, že se na sebe mohou spolehnout a plně si důvěřovat. Castle je sice kolikrát opravdu na zabití, ale níkoho nenechá ve štychu.
New York, Manhattan, současnost…
Pokračování textu Castle na zabití aneb Spisovatel, oddělení vražd a neprůstřelná vesta
S doctorem Hannibalem Lecterem jsme se už setkali vícekrát ve více žánrech i formách. Všechno začalo u knih Thomase Harrise Mlčení jehňátek, Hannibal a Červený drak. Po letech přišlo Hannibalovo zrození popisující jeho dětství na rodném hradě (původně je šlechtic), studia v Paříži a počátky jeho krvavé dráhy, respektive odplaty vojákům, kteří mají na svědomí život jeho sestry Mishy.
Pokračování textu Hannibal aneb Svět sociopatie pro labužníky
Mike: „Co kdybych vám řekl, že zpracovávám informace jako nikdo, s kým jste se zatím setkal.“
Harvey: „Řekl bych, že plácáte.“
Mike: „Zkuste mě.“
(několik minut později)
Harvey: „Jak jste to věděl?“
Mike: „Rád čtu. Jakmile si něco přečtu, pochopim to. Jakmile to pochopím, nikdy to nezapomenu.“
Právníci. Asi ti nejlepší, jaké můžete najít. V jedné firmě. Ve firmě, kde mají zásadu, že neberou nikoho bez právnické školy. Respektive měli. Objevil se totiž Mike Ross.
Pokračování textu Suits aneb Vemte si kvádro a připravte mozky
„Jmenuju se Barry Allen a jsem nejrychlejší žijící člověk….“
Těmito slovy začíná každý díl nové verze klasického Flashe. Něco podobného, jako když Arrow začíná slovy „Jmenuji se Oliver Queen.“ a pak následuje ta část o ostrově.
Vzhledem ke skutečnosti, že se oba seriály objevily téměř současně, byl jsem po absolvování jedné řady Arrowa k tomuhle červenému chlápkovi docela skeptický. Už prvních pár dílů mne ale vyvedlo z omylu. Přestože se šablony v mnoha ohledech podobají, Flash se vydal tou lepší cestou.
Pokračování textu The Flash aneb Pohodová verze se spoustou jisker
„I dobří muži mají tajemství.“
Bruce Wayne
Takže copak to tu máme. Většina dosavadní filmové i seriálové tvorby, která obsahovala postavy Bruce Wayna, Catwoman nebo Hádankáře, byla zaměřena na jejich „profesionální“ dráhu.
Gotham se vydává do minulosti a jak u superhrdinů, tak i superpadouchů a běžných lidí mapuje začátky jejich cesty a kolikrát spíše ještě předehru před tím, než se stali, kým se pak stali. Nutno ale říct, že v Gothamu jim nic jiného asi nezbylo – lidi v něm obecně moc normální nejsou.
Pokračování textu Gotham aneb Historie příprav hrdinských i zločinných
„Ne každý si zaslouží šťastný konec.“
Wilson Fisk / Daredevil
Adaptace komiksů už vyzkoušely mnoho přístupů jak k divákovi, tak i látce samotné. Neviděl jsem samozřejmě všechno a četl jsem toho ještě méně, ale přece jen vidím nějaký ten vývoj.
Pokračování textu Daredevil aneb Mstitelův temný průvodce pro začátečníky