Den Šakala 1973 aneb Thriller mrazivý jako duše zabijáka

,,Tak hodně štěstí, pane….pane Šakale.“

Pokud je někdo aspoň trochu sečtelý, asi je zbytečné představovat britského spisovatele Fredericka Forsytha. Aspoň v to doufám. Tento novinář a letec se stal synonymem špičkové úrovně politických thrillerů, vynikajícího jazyka a znalosti historických reálií. To poslední dovede navíc zakomponovat do příběhu samotného takovým způsobem, že popíše všechny nuance historické epochy a situace, aniž by narušil plynulost vyprávění.

Pokračování textu Den Šakala 1973 aneb Thriller mrazivý jako duše zabijáka

Kontakt aneb Jedna ouška a spousta satelitů

 ,,Pokud jsme tu jenom my, tak je to hrozné mrhání místem.“

Jodie Foster mám velice rád. Myslím, že to byl režisér Robert Zemeckis, kdo o ní prohlásil, že je to jedna z mála hollywoodských hereček, které dokáží dát samy dohromady smysluplnou větu a pak ji ještě smysluplně vyřknout. Nevím už, kde jsem ji viděl prvně, ale okouzlila mě v mnoha směrech.

Pokračování textu Kontakt aneb Jedna ouška a spousta satelitů

Katedrála o třech dějstvích aneb Důstojná procházka staletími

Nehmotnou branou někdy přecházíme ze skutečnosti do svých přeludů. Nelze ji zamknout, neboť není klíč, jež uvěznil by ústa myšlenky. Jen smrt jej má. A možná ani ta.“

Zdeněk Mahler

Těmito slovy začíná jedinečný dokument o historii dominanty Pražského hradu i našich dějin. Člověku aspoň trochu znalému naší kultury a historie asi není třeba doktora Zdeňka Mahlera představovat. Ale stejně – český muzikolog, pedagog, publicista a spisovatel. Od roku 1960 na „volné noze“ a za celý svůj život nás zásobuje mnoha kvalitními pracemi zabývajícími se hlavně českou historií. Zaměřuje se na postavy, osobnosti a nejrůznější místa našich dějiny.

Pokračování textu Katedrála o třech dějstvích aneb Důstojná procházka staletími

Krysař (1985) aneb Ponurá verze ponurého příběhu

Agnes: ,,Kdo jste?“
Krysař: ,,Jsem nikdo. Jsem méně než nikdo. Jsem Krysař.“

4468-6

Těmito řádky začíná novela Viktora Dyka. Četl jsem ji až dlouho poté, co jsem loutkového Krysaře sjel na videu i monitorů skutečně tolikrát, že jsem ztratil přehled o počtu. Čárky si nedělám.

Pokračování textu Krysař (1985) aneb Ponurá verze ponurého příběhu